Archiv Duben 2009

Když za úsvitu oči protírám a prázdné místo vedle sebe mám, na zrcadle nápis rtěnkou čítám žes odešla a nevrátíš se k nám. Už podvacáté snad, ten osud stále stejný to stejné zklamání a stejná zranění. Copak je to láska? Co je to být věrný? Já znám…

Trpíš-li ty, tak já jsem ztracen pláčeš-li, já jsem těsně před smrtí Na druhém břehu ti mávám. Držíme si pěsti, má milá,každý den se na břehu vídáme.ty někde na řece Missisipi,já na opačném břehu Svitavy.Hledíme oba dolů, směrem k mořitrpíme…

Člověk by neměl být nikdy sám, ale když je jen na chvíli, stek protíná jeho duši. Slunce zář míjí domy,do mého srdce však bijí hromy.Jako temnota jeskynních dolů,má duše, má nejdražší duše,tys plná bolu.Tělo má své touhy a přání,já je však všechny…

My Vložil jsi mi srdce a dal k lásce ruce Dal jsi mi oči, celý svět se točí Přidal jsi mi uši, a teď mi to sluší Ústa jsi mi namaloval, abych jimi pomiloval Pak jsi mi dal nohy, k tomu mužské vlohy Abych vzal svět do dlaní a roznesl tvé žehnání Snad…

Nekoukej se, nesnáším tvoje oči, oči, ty jiskry zpod obočí. Nekoukej se, miluji tvoje oči, když jiskra z tvých mi do mých skočí. Neptej se mě, proč mraky čelem se honí. Neptej se, co bylo touto dobou loni. Neusínej, když toužíš tančit při měsíci.…

Pomalu, nedbale otvírám oči, další den zjevil se tak náhle a tiše. Hodina, brzká tak, mě nezaskočí i tlukot srdce je tím tichem slyšet. Ospalé, znavené potkávám lidi, není jich tu mnoho, jaký to div. Přes oči svoje jen malinko vidí, že jejich přítel…

Temná noc a rudé ráno, neříkej ne, řekni ano. Řekni ano probuzení, životem jsme odsouzeni. Ke smrti i ke strádání, k radosti i milování. Soudce už má ortel na rtech a já volám, píšu po zdech: Nesuďte mě, chci jen žít, NESUĎTE MĚ, CHCI JEN ŽÍT!

nevěřím na osud v řezu jablkem to Pánbůh žehná věřím na obrysy /v šeru/ ptáky v letu – rány do krajiny a zauzlení cest